VAVE - USAZENINY

                                                                 

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma
Úvodní strana 105 x 148 --- 2016 Za měsíc (24.11.2016)
Email Tisk PDF

Za měsíc (24.11.2016)

Teda ne že bych chtěla strašit, ale budou už za měsíc. A ten uteče jako voda, protože dny jsou krátké a do Vánoc je potřeba udělat ještě tolik věcí! Především obstarat dárky – i když to je dnes už mnohem jednodušší než před dávnými lety, kdy jsem na Národní třídě čekala na lego ve frontě i čtyři hodiny, abych pak odešla s nepořízenou, protože tu kýženou krabici mi vyprodali těsně před nosem a na tu větší jsem neměla peníze. Dneska je to všechno na klik z odkazů, které pošlou děti pro sebe a pro své děti.

Takže dárky objednat a některé vyrobit, potom trochu uklidit, nebo úklid objednat, a upéct cukroví – nebo ho taky objednat. Objet příbuzné s dárky a setkat se s přáteli. Vyběhnout alespoň na jednu adventní akci, a je to tady.

Jako dospělé mi ten čas vždycky strašně utíká, od 1. září je pokaždé do Vánoc jen kousek. Jako dítěti mi to čekání ovšem přišlo nekonečné. A bylo plné napětí, jestli ten Ježíšek (a u nás se psalo Ježíškovi i v době, kdy bylo už víceméně jasné, jak to s Ježíškem vlastně je) pod stromeček nadělí to, co jsem si přála nejvíc. Co si nejvíc přály mé děti.

Hodně vždycky napověděl Mikuláš. A hlavně čert. Protože když u toho jsme prošli, tak bylo skoro jisté. Jak by mohl být Ježíšek přísnější než čert? Pokud jsme tedy vydrželi neudělat v mezidobí nějaký velký průšvih.

Pochopitelně se stalo, že průšvih nebyl, jenže kýžený dárek taky ne. Ale ta doba očekávání byla krásná. Plná světel, vůní, lesklých skleněných koulí v zamrzlých výkladních skříních, prvního křupavého sněhu na chodnících, a z prodejny gramodesek se ozývalo vánoční elpíčko Karla Gotta.

Ta bezstarostnost a napjaté očekávání se už asi nikdy vrátit nemůže, ale neměli bychom adventní čas strávit v poklusu. Hlavně pro nás ženské je těžké se vyrovnat s představou, že okna by neměla být čerstvě umytá, nábytek naleštěný, na stole deset druhů cukroví a pod stromečkem hromada dárků. Ale ono to až tak dokonalé být nemusí. A myslím, že to vlastně od nás ani nikdo moc nechce, že si ten bič na sebe do značné míry pleteme samy. Protože naše rodina určitě víc chce, aby s námi byla sranda a abychom všichni měli čas si posedět a popovídat si. Třeba až budeme v neděli rozsvěcet první adventní svíčku.

A možná by mohla zbýt i chvilka času na napsání dopisu Ježíškovi. Toho opravdového, který se píše na papír a začíná slovy Milý Ježíšku...

Sdílet

 

Komentáře   

 
0 #4 Vave 2016-12-01 19:43
Cituji Karolína:
.... Jsou to dny jako každé jiné.
Byla doba, hodně dlouhá doba, kdy Vánoce pro mě byly dobou smutku, nebo spíš dobou depresí. A Vánoce v dětství byly dobou stresu. Kvůli dětem jsem se vždycky snažila je dobře připravit a mít je ráda, ale srdce v tom nemám. Nejvíc se těším na to, že pár dnů budu doma a nebudu chodit do práce. :-)
Citovat
 
 
0 #3 Vave 2016-12-01 19:37
Cituji Inka:
Jediná věc, která na Vánocích bez dětí není hezká je to, že jsme u stolu sami dva.
Mám pocit, že jsme ještě nikdy na Štědrý den jen ve dvou nebyli, ale možná nás to bude čekat napřesrok. ... Letos asi okna umytá nebudou, nestíhám a navíc jsem nějaká nastydlá.
Citovat
 
 
0 #2 Karolína 2016-11-26 18:54
Ne, máš pravdu, že vypiglovaný byt Vánoce nedělá. Trávili jsme je každoročně na chalupě, kde se topilo dřevem a uhlím, takže utřený prach z kachláků byl během pár dnů zpátky a když ještě původní starý komín stávkoval, tak nám párkrát dovnitř foukly saze. Bylo to o celkové pohodě a klidu a souznění, kamarádství, sousedství..... no, všechno jednou končí, bohužel. Poté, co se mi převrátil život naruby nedržím žádné svátky. Vánoce jsem milovala, zdobila, vařila, pekla, hostila.... a dneska nemám ani chuť se dívat do nazdobených oken. Stromeček tu stojí na skříni celoročně a svítí když ho zapnu, svíčky hoří od začátku sychravých dní podzimu, dárky nemám komu dávat a hlavně je to dnes zbytná položka v rozpočtu, vařit a péct sama pro sebe nemám kde a na čem, tak to neřeším. Už mi ani smutno není. Budu pracovat, ono se najde víc lidí, kteří budou potřebovat někam odvézt a mně to aspoň uteče. Jsou to dny jako každé jiné.
Citovat
 
 
0 #1 Inka 2016-11-24 10:54
Jediná věc, která na Vánocích bez dětí není hezká je to, že jsme u stolu sami dva. Teda opravuji - my dva a čumák žebrající Mařky. A protože jsme jen my dva, není nutno vyvářet a vypíkat, Kuba se ztratí někam mimo civilizaci jako každý rok a Kačka cukroví fakt nepotřebuje. Bimbo preferuje slané a to mu peču průběžně mezi svátky, aby to měl čerstvé. Okna jsme díky Šárce a RI umyli pomocí techniky, teda Bimbo umyl a jinak jsem už dávno přestala šílet. To bylo v době, kdy jsme bydleli v prvorepublikové vile s mizerným vytápěním a pokud jsem na Vánoce něco namočila, zůstalo to mokré a posléze i plesnivé až do jara. Takže mám ověřeno, že vypíglovaný byt Vánoce nedělá
Citovat
 

Přidat komentář

V komentářích dodržujte prosím pravidla slušného chování, nepoužívejte hrubá slova nebo nadávky, neporušujte zákony ČR (např. autorský zákon) a nešiřte spam.
Při nedodržení těchto pravidel si administrátor vyhrazuje právo Váš komentář vymazat.

Bezpečnostní kód
Obnovit


Složte obrázekJoomla CAPTCHA

Přesný čas

Předpověď počasí

Kalendář

květen 2019
PÚSČPSN
12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031

Počítadlo přístupů

mod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_counter
mod_vvisit_counterDnes109
mod_vvisit_counterVčera127
mod_vvisit_counterTento týden593
mod_vvisit_counterTento měsíc6784
mod_vvisit_counterCelkem432531

Online: 3
Vaše IP: 18.234.51.17
Dnes: Kvě 24, 2019

Kdo je online

Právě připojeni - hostů: 63 

Přihlášení