Řeky, do kterých se lze vrátit
Říká se, že nelze vstoupit dvakrát do téže řeky. Ale já vím, že to možné je. Třeba když nám vůně vyvolá vzpomínku na dětství. Na babiččinu bublaninu, na bahnitou příchuť rybníka, o který jsme se spokojeně dělili s hejnem hus a kačen, na květy mrazu na oknech, které jsme rozpouštěli horkem čaje se šťávou v malovaném hrnku. Vzpomínku tak silnou, že se stává na zlomek sekundy přítomnou realitou, a my se vracíme do svých dětských těl i myslí a zase se koukáme na svět očima, které vidí to, na co hledí, a ne to, o čem nás jiní přesvědčují, že bychom měli vidět.
Číst dál... Přidat komentář
